TERAPIE TMOU V PYRAMIDĚ

Cib_tma_web.jpg Slunce, jak šťastná jsem, že svítíš na naši Zemi, Jsi Bůh, co dává život a radost mezi všemi. Luno, ty jediná záříš z oblohy temné každou noc, Jsi Bohyně, co svítí na cestu zbloudilcům a má tajemnou moc.   Temno – Světlo – Temno – Světlo Početí – Život – Smrt – Znovuzrození   Tma je moudrá, Tma zná nás, jako známe my Ji Neboj se!  Miluj ji!

„ …Prosím tě a co tam budeš celé dny dělat? … Nemáš strach?… Vždyť to je hrozné nevědět jestli je den, nebo noc a kolik je hodin!! … Já bych se tam zbláznil(a)! …“

Takové a spoustu jiných názorů jsem slýchávala, když jsem se zmínila, že půjdu do „tmy“.

Jak jsme ovládáni lineárním časem, který nám udává celý život – kdy vstát, kdy spát – kdy jíst, kdy jít do školy,do práce za zábavou … Neustále přesně načasované kdy, co a kam.A co z toho vzniká? „Že neustále nemáme čas!…“ Úplně jsme opustili a zapomněli na čas biologický, který je pro náš organizmus přirozený. Je to čas, kdy „nemusíme“, ale vnímáme, že nyní je ten správný okamžik pro to, či ono …

A i k tomuto poznání byla tma jako ztvořená.

Ve „tmě“ jsem pobývala sedm dní a nocí v malebném koutě Šumavy, nedaleko Č.Krumlova, v malinké vesničce Novosedly u Kájova.Je zde postavena budova do tvaru pyramidy se všemi zákonitostmi, které k takové stavbě přísluší (více si můžete přečíst na ttp://www.relaxacevpyramide.cz). Lidé" www.relaxacevpyramide.cz) Lidé, kteří se o vás s láskou starají.

Ve tmě jsem prožila spoustu zajímavých úkazu – nádherné světelné kužely, barevné paprsky, také moje tělo dokázalo zářit. Cestovala jsem vesmírem, poznávala nepoznané, ale co bylo pro mě nejdůležitější – pronikla jsem k hlubšímu sebe-poznání.Pocítila jsem sílu jednoty mezi VESMÍREM - MNOU - ZEMÍ. Tmu jsem vnímala jako matčino lůno, něco, co důvěrně znám.

Vše, co jsem prožívala jsem si zapisovala, popřípadě namalovala. Byla jsem překvapena, až jsem si na světle prohlížela vše zaznamenané, jak drobné a úhledné jsem měla písmo.Po týdenním pobytu jsem vycházela plná energie, nových myšlenek, bez bolesti hlavy, které mě dlouho sužovaly. Dokonce se mi zlepšil i zrak.

Bylo by toho ještě spousta o čem by se dalo psát, ale snad už jen na závěr pár veršů, které také vznikly ve tmě.

 

SVĚTLO – TMA

 

Slunce, jak šťastná jsem, že svítíš na naši Zemi,

Jsi Bůh, co dává život a radost mezi všemi.

Luno, ty jediná záříš z oblohy temné každou noc,

Jsi Bohyně, co svítí na cestu zbloudilcům a má tajemnou moc.

 

Temno – Světlo – Temno – Světlo

Početí – Život – Smrt – Znovuzrození

 

Tma je moudrá, Tma zná nás, jako známe my Ji

Neboj se!  Miluj ji!

 

Eva Gajanová